Historie Orla v Nákle

Skupina všeodborového sdružení křesťanského dělnictva v Nákle, Omladina, tělocvičný odbor Orel

25. března 1907 P. Josef Hrubý, kaplan v Nákle, svolal veřejnou schůzi, na které P. Josef Hofer, kaplan ve Slatinicích, promluvil o dělnickém křesťanském sdružování. Iniciativa se setkala s malým ohlasem. 24. listopadu 1907 byla svolána schůze pozvaných, kde po vyčerpávajícím a přesvědčivém vysvětlení dalo 37 přítomných účastníků souhlas se členstvím v křesťanském dělnickém sdružení.

6. ledna 1908 se konala ustavující valná hromada Skupiny všeodborového sdružení křesťanského dělnictva v Nákle. Do čela byli zvoleni tzv. důvěrníci: P. Josef Hrubý, kaplan v Nákle, František Ťuhýk z Nákla, Vojtěch Mach z Nákla, Jan Haderka z  Jáchymova, Jakub Škurka z Mezic, Antoním Brokeš z Unčovic, Alois Molík z Březového, Bedřich Vyroubal ze Střeně, Vilém Přidal z Hynkova.

Hned na svátek slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července téhož roku uspořádala skupina velký tábor lidu (cca 1500 účastníků) s průvodem z Jáchymova a koncertem.

Jiří Fišara poskytl bezplatně místnost pro schůze a knihovnu. Činnost sdružení spočívala v pořádání přednášek na různá témata (politická, cestopisná apod.), půjčování knih, účast nebo pořádání slavností při různých příležitostech.

Sdružení také z ústředí a z členských příspěvků a výnosů z kulturních akcí poskytovalo finanční výpomoc nemocným členům nebo jejich rodinným příslušníkům.

Ve výboru se v následujícím období existence objevila další jména a to: Jiří Utíkal z Nákla, František Nepustil z Nákla, František Babica z  Mezic, František Ivan z Unčovic. V roce 1911 byla při místním sdružení křesťanského dělnictva založena z iniciativy P. Josefa Hrubého skupina mládeže, jež se stala zárodkem Omladiny, která byla založena 28. února 1912. V roce 1912 byl po odchodu P. Josefa Hrubého na nové působiště zvolen předsedou děkan P. Jakub Knapp, který byl zároveň zakladatelem a podporovatelem Omladiny.

V této době docházelo k útlumu aktivit místní skupiny všeodborového sdružení křesťanského dělnictva, které na valné hromadě konané 14. prosince 1913 definitivně ukončilo svoji existenci. Knihovna byla darována Omladině. Omladina navázala na činnost všeodborového sdružení křesťanského dělnictva a dále pořádala přednášky, kulturní akce, zábavy apod. Počátky nebyly jednoduché a v prostředí vzrůstajícího antiklerikalismu byla vystavena mnohým posměškům. Předsedou byl Jan Obšil, místopředsedkyní Anežka Utíkalová, jednatelem Vojtěch Horčička z Unčovic, pokladníkem Josef Hudec z Příkaz. Jelikož činnost Omladiny byla převážně kulturního a vzdělavatelského charakteru, navrhl na členské schůzi 19. dubna 1914 P. Stanislav Běhal založení tělocvičného odboru Orla. Návrh se setkal s velkým ohlasem a ihned byl zahájen nábor členů, vysláni vybraní členové do cvičitelského kurzu a zakoupeno tělocvičné nářadí.

21. května 1914 byl na schůzi Omladiny ustaven oficiálně tělocvičný odbor Orla v Nákle.

Prvním starostou byl zvolen Jakub Škrabal, rolník z  Nákla, jednatelem František Vrbka, rolnický syn ze Lhoty, pokladníkem Jiří Utíkal, domkař z Nákla, vzdělavatelem P. Stanislav Běhal, kaplan v Nákle, náčelníkem Alois Mazal, dělník z Mezic, jeho zástupcem František Kašlík, rolnický syn z Nákla, náčelnicí Marie Vyhlídalová, rolnická dcera z Nákla.

První velkou akcí nově vzniklého Orla měl být okrskový slet Orla v Nákle 12. července 1914. To překazil atentát na následníka trůnu Ferdinanda d´Este v Sarajevu. Termín byl přesunut na 2. srpna 1914, ale ten už se z důvodu všeobecné mobilizace nekonal. Většina cvičenců Orla narukovala do války, zůstalo jen několik cvičenců dorostenců. Orel během I. světové války živořil, až na sklonku zanikl úplně. Jedině Omladina si zachovala během válečných let skromnou činnost a přetrvala.

1. obnova Orla – „Orel československý“

K poválečné obnově tentokrát již Jednoty Orla Československého došlo na valné hromadě 28. září 1919 v Nákle. Byl zvolena rada jednoty ve složení P. Rudolf Štěpán – starosta, Justina Obšilová z Nákla – místostarostka, František Vrbka ze Lhoty – jednatel, Julie Kopečná z Nákla – pokladnice. Za vzdělavatele byl zvolen děkan P. Jakub Knapp. Další členové výboru byli: Marie Vacová z Příkaz, Anna Babicová z Mezic, Vít Koudelný z Příkaz, Josef Staroštík ze Střeně. Náčelníkem se stal Josef Vychodil, náčelnicí Marie Kopečná, místonáčelnicí Filomena Obšilová. Zápisné činilo 2 Kč, měsíční pojistné 70 h, příspívající 1 Kč. Zakládající 100 Kč. Ke své činnosti využívala jednota farskou zahradu a sál v hostinci Františka Přidalíka. 23. listopadu téhož roku uspořádala Jednota Orla v sále hostince Františka Přidalíka tělocvičnou besedu a 24. prosince nadílku pro 140 žáků „Orla“ u vánočního stromu.

23. května 1920 se konala první řádná valná hromada Jednoty Orla. Na ní bylo deklarováno sloučení „Orla“ s „Omladinou“. Dále byla zvolena nová místní rada jednoty ve složení:

Vojtěch Mach – starosta, Marie Kropilová – místostarostka, Vojtěch Utíkal – jednatel, Jiří Utíkal – hospodář, P. Rudolf Štěpán – vzdělavatel, František Kašlík – náčelník. Dalšími členy rady byli zvoleni: Jaroslav Obšil z Nákla, Marie Vyhlídalová z Nákla, Albína Mazalová z Mezic, Marie Hudcová z Příkaz. Do cvičitelských sborů byli zvoleni: Fr. Krmela, Jos. Široký, Fr. Vrbka, Lad. Babica, Jos. Vychodil, Marie Kopečná, Filomena Obšilová, Marie Spáčilová, Anna Majtnerová, Anežka Fišarová.

Dne 29. června 1920 proběhlo veřejné cvičení „Orla“ v Nákle za účasti okolních jednot (Senice na Hané, Kožušany, Olomouc). V témže roce byly 5. prosince předvedeny „Přástky“ Osvalda Vídrmana, starý lidový zvyk. 12. prosince se s členy jednoty rozloučil její vzdělavatel P. Rudolf Štěpán, který byl přeložen na nové působiště v Kyjově.

26. prosince proběhla již tradiční vánoční nadílka pro 125 dětí.

V roce 1921 byla jednota na vzestupu. Na schůzi místní rady jednoty byl 6. ledna založen „střadatelský kroužek“, jehož správcem byl zvolen Fr. Babica. Z pokladniční zprávy vyplynulo, že hotovost jednoty činila k 1. lednu 1921 1400 Kč.

23. února byl uspořádán ples. Jednota se účastnila veřejných cvičení v Litovli, Olomouci, Mor. Loděnici, Senici na Hané, Kožušanech, Náměšti na Hané, v Loučce a  Savíně. 24. července se 30 členů jednoty zůčastnilo župního sletu v Kroměříži. Ve dnech 27. – 29. srpna 1921 byl uskutečněn zájezd do Žiliny za účasti 10 členů jednoty, z toho 7 cvičících. 28. září uspořádala jednota rozlučkový večírek s bratry branci, kteří rukovali na vojnu. 26. prosince byla uspořádána tradiční vánoční nadílka pro žactvo. V tomto roce bylo sehráno celkem sedm divadelních her.

Následující rok 1922 přinesl změny v obsazení místní rady jednoty. 12. března na schůzi místní rady byl zvolen jednatelem a vzdělavatelem P. Cyril Petržela. Celý následující rok byl ve znamení celostátního sletu Orla v Brně. Cvičení v Brně se účastnilo 12 dorostenek pod vedením ses. náčelnice Marie Kopečné. Na hlavní sletové dny se vypravila skupina 48 členů. 17. srpna navštívilo Náklo 15 katolických skautů a 6 skautek z Královských Vinohrad vedených P. Gargelou rodákem ze Střeně. Jak vyplývá z jednatelské zprávy, v tomto roce jednota uspořádala dvě divadelní představení, dva večírky, jedno veřejné cvičení, jednu cvičební hodinu, zúčastnila se župního sletu v Olomouci. Knihovna Omladiny byla převedena na knihovnu orelskou a čítala 261 svazků. Bylo zakoupeno spolkové harmonium a vlajka. Stav členské základny byl následující: 20 členů cvičících, 20 členek cvičících, 10 dorostenců, 22 dorostenek, 45 žáků, 42 žaček. 15 členů zakládajících, 77 členů přispívajících, celkem 251 členů a členek. Stav financí na konci roku 2000,- Kč v hotovosti. Rada jednoty byla na valné schůzi rozšířena o dva nové členy a to P. Julia Rykalu a br. Aloise Nepustila. Na konci roku nechyběla tradiční vánoční nadílka.

V roce 1923 se účastnilo 150 cvičenců velkého cvičení v Senici ha Hané a dále se zapojila do sedmi veřejných cvičení v okolí. Uspořádala přátelský výlet na Střeň. Tato akce byla impulsem k založení samostatné orelské jednoty na Střeni. V tomto roce bylo odehráno 5 divadelních představení, uspořádán ples, tři večírky, vánoční nadílka. Stav členské základny: cvičících 13 členů a 18 členek, 10 dorostenců, 20 dorostenek, 29 žáků, 35 žaček, 80 členů přispívajících, 16 zakládajících, celkem 221 členů.

Jak vyplývá ze zápisu schůze místní rady jednoty ze dne 17. ledna 1924, řešily se i otázky způsobu účasti na pohřbech přispívajících a zakládajících členů. Usneseno bylo postavit čestnou stráž v krojích o 6 – 8 členech a jinak se bude postupovat případ od případu. Projednávala se i žádost herce Dvorského z Prahy sehrát za pomoci herců z jednoty divadlo, aby si pomohl z finanční tísně.

Jednota tradičně slavila 28. říjen vznik samostatného československého státu. Stěžejní akcí roku 1924 bylo okrskové cvičení 29. června na farské zahradě. Na přípravných pracích se nejvíce podíleli: Vojtěch Mach, Josef Utíkal, Vojtěch Zbořil, Jan Nedoma, František Majtner, Dominik Dostál, Ladislav Babica, br. Kupka a br. Dostál Fl. Pletení věnců a výzdobu obstaraly sestry Kopečná, Vychodilová, Spurná, Utíkalová a sestry Širokých. Bránu sestrojil a postavil br. Homola ze Lhoty. Po slavnostní bohoslužbě byl za doprovodu hudby velký průvod 362 krojovaných členů a členek. Odpoledne proběhlo cvičení a večer koncert a zábava. V tomto roce byly opět uspořádány tradiční podniky – 5 divadelních představení, ples, taneční večírky, rozlučka s odvedenci, vánoční nadílka apod.

V roce 1925 bylo sehráno 5 divadelních představení, byla uspořádána pěvecko-tělocvičná akademie, veřejné cvičení, ples, společné svaté přijímání (300 členů), taneční hodiny (pod vedením br. Babici a Vrbky), vánoční nadílka (poděleno 200 dětí), zájezdy na orelské slavnosti na Střeni, Bílé Lhotě, v Sobáčově, Olomouci, Loučce. Na těchto zájezdech docházelo někdy k nehodám s komickým koncem. Jak uvádí zápis ze schůze rady jednoty, při cestě na orelskou slavnost v Loučce br. Hanák z Příkaz vyklopil ze svého povozu cvičenky do příkopu, takže si některé domů přivezly modrá záda, na s. Beranovu padla těžká s. Obšilova a br. Karel Přibyl vletěl do smrčku.

24. února 1926 bylo na ustavující schůzi místní rady jednoty zvoleno vedení jednoty: Vojtěch Mach – starosta, František Kašlík – místostarosta, Jiří Utíkal – pokladník, P. Julius Rykala – vzdělavatel, P.Cyril Petržela – jednatel. 11. července 1926 bylo uskutečněno veřejné cvičení jednoty. Díky nepříznivému počasí a organizačním zádrhelům během nácviku byla nálada mizerná, bratr jednatel jakožto cvičitel žactva sliboval svým cvičencům pár pohlavků, nebudou-li dobře cvičit. Počasí se ale nakonec umoudřilo a vše dobře dopadlo.

V tomto roce byla opět sehrána divadelní představení, uskutečnilo se společné sv. přijímání, vánoční nadílka, ples atd. Rok 1926 byl uzavřen a vyhodnocen na valné schůzi jednoty Orla čsl. 20. února 1927 v sále hostince U Gajů jako dobrý.

Následující roky 1927 a 1928 byl pro činnost jednoty ve znamení příprav na Svatováclavské dny orelstva, které se měly konat v jubilejním roce 1929 u příležitosti tisíciletého výročí smrti sv. Václava v Praze. Konaly se přednášky, divadelní představení, veřejná cvičení.

8. července 1928 proběhlo v  Příkazích velké veřejné cvičení orelské župy Šrámkovy. Z Nákla se jej zúčastnilo na 150 cvičenců. Slavnostní průvod v Příkazích čítající 700 příslušníků Orla z celé župy přivítal předseda záložny p. Vaca. Ve dnech 4.-7. srpna se vypravilo 14 členů jednoty na zájezd do Bratislavy. Zájezd se vydařil, všichni si užili hodně legrace, ale i malé mrzutosti. Na zpáteční cestě jim ujel rychlík a tak si dlouhé a smutné čekání někteří bratři krátili v nádražní restauraci. Můžeme si domyslet jak to asi dopadlo.

Novinkou bylo uspořádání 6 kinematografických představení v měsíci září.

Svatováclavských orelských slavností v Praze r. 1929 se zúčastnilo závodní družstvo jednoty ve složení br. Vychodil, Kvapil, Rezner,Tichý, Široký a Závodný. Dále jelo pod vedením ses. Nedomové 12 dorostenek a 3 žáci. Na hlavní orelské dny jelo 185 příslušníků jednoty, převážně cvičících. Účast z místní jednoty předčila veškerá očekávání.

28. července 1929 zemřela Kateřina Vymětalová a 15. ledna 1930 ji následoval její manžel Josef Vymětal. Tito manželé odkázali svoji usedlost jednotě Orla, která tak získala vlastní zázemí pro svoji činnost. V tomto roce přispěla jednota částkou 3000,- Kč na výstavbu pomníku padlým, který byl 28. září 1929 na svátek sv. Václava odhalen.

Oslava 1. května 1930 byla ve znamení hromadné práce na budoucí orlovně. Započaly přípravy cvičiště. Pro nastalé polní práce, ale počáteční nadšení ochablo. Ale i přesto se našli nadšenci, kteří si po své celodenní namáhavé práci našli každý den čas na úpravu nového cvičiště. Jednatelská zpráva v této souvislosti připomíná hlavně bratry Klapkovy, br. Floriána Navrátila, Kvapila, Nedomu, sestry Emilku a Růženu Pospíšilovy, br. Nepustila. Práce zahrnovaly terénní úpravy, likvidaci ovocných stromů – v této činnosti byli přínosem br. Karel Široký a br. Zdeněk Utíkal. 10. srpen byl slavnostním dnem, kdy bylo nové orelské cvičiště otevřeno.

Záměr postavit novou orlovnu hatily vysoké finanční náklady na stavbu. Podle propočtu stavitele Josefa Bracha z Příkaz by činily tehdy 400.000,  Kč, což bylo nad tehdejší možnosti jednoty. Ale ta se svého záměru úplně nevzdala a do následujících let si vytkla za cíl novou orlovnu postavit.

V roce 1931 žila jednota svým běžným životem. Pořádala divadelní představení, vánoční nadílku, ples, veřejné cvičení na novém cvičišti. To bylo osázeno novými stromy, nově ohrazeno zdí, navezen písek. V červenci uspořádala jednota zájezd do Moravského krasu, účastnilo se jej 22 členů.

Po valné schůzi 22. února 1932 zvolila rada jednoty nového náčelníka cvičenců br. Karla Širokého a novou náčelnici cvičenek Anežku Ošťádalovou. To se projevilo na zlepšení úrovně cvičebních odborů.

14. 7. 1932 bylo uspořádáno za hojné účasti cvičenců a obecenstva veřejné cvičení. Dále byla sehrána čtyři divadelní představení, čtyři loutková divadla, uspořádán ples a dvě nadílky pro žactvo.

V r. 1933 se činnost jednoty soustředila na přípravu zájezdu do Polska. Účastnili se jej tito členové:

P. Cyril Petržela, Ladislav Babica, Karel Široký, Josef Ošťádal, Jan Utíkal, Karel Ťuhýk, Marie Koudelná, Emilie Pospíšilová, Marie Hanáková, Florián Škrabal s chotí, J. Ohera s chotí, Marie Hubáčková, Ludmila Dostálová, Eleonora Vychodilová, Josef Vychodil s chotí, paní Ťuhýková starší, Jaroslav Vrbka, Štěpán Navrátil, Schönweitz, Josef Novák, Jan Papica, Josef Papica s chotí, ses. Staroštíková. Zájezd byl velmi zdařilý, účastníci navštívili Krakov, Věličku, Čenstochovou.

15. července se uskutečnilo veřejné cvičení s vysokou úrovní vystoupení. 28. říjen byl oslaven průvodem k pomníku sv. Václava. Slavnostní projev pronesl děkan P. Jakub Knapp.

10. prosince 1933, v souvislosti se zavedenou povinnou brannou výchovou, proběhl orelský branný den.

Rok 1934 byl ve znamení oslavy dvacetiletého trvání jednoty a branné výchovy.

Pořad akcí byl zahájen slavnostní valnou schůzí jednoty 11. února 1934, dále slavnostním divadelním představením a vyvrcholením bylo slavnostní veřejné cvičení 14. července. K oslavám přispěly vystoupením jednoty z Litovle, Pňovic, Střeně. Dostavily se i významní představitelé župy. Po vystoupení žen se srpy, dorostenek na kladinách, žaček a žáků následovalo vystoupení branného odboru jednoty za velení br. Josefa Kopřivy. Slavnostní projev pronesl br. Stanislav Šimíček, ředitel Charity Olomouc.

Prvním velitelem branného odboru ustanoveného na jaře téhož roku byl Vít Dostál, po němž převzal velení Josef Kopřiva, který se vrátil z vojny. Po odchodu náčelníka br. Karla Širokého na vojnu, byl zvolen náčelníkem br. Václav Utíkal, který záhy odešel do Opavy a tak jej nahradil br. Stanislav Pospíšil.

Kromě obvyklé činnosti v roce 1935 vystoupilo 5. července 1935 na Cyrilo-Metodějské slavnosti v Litovli 93 cvičenců z Nákla. Tato velká účast zachránila prestiž slavnosti, protože z ostatních jednot byla návštěvnost malá. V červenci proběhlo tradiční veřejné cvičení jednoty v Nákle. 28. září téhož roku přispěl branný odbor jednoty svým vystoupením na dni brannosti uspořádaném při příležitosti 50. výročí od vzniku četnické stanice v Příkazích. Toto vystoupení se neobešlo bez malého incidentu. Z již tradiční nevraživosti Sokola vůči Orlu se snažil náčelník příkazského Sokola zabránit hudbě Národní gardy v nutném hudebním doprovodu vystoupení Orlů. Až po zásahu místního četnického velitele mohli svůj program předvést. V tomto roce slavil své 50. výročí kněžství příznivec a podporovatel kanovník Jakub Knapp. Jednota uspořádala s hasičskými sbory obcí farnosti (s výjimkou Nákla) lampionový průvod s dostaveníčkem, na kterém vystoupil orelský pěvecký kroužek pod vedením p. Rubiše se skladbou B. Smetany „Věno“.

V následujících letech do nacistické okupace se charakter činnosti nelišil od té předcházející. Konala se veřejná cvičení, hrálo se divadlo, pořádaly se výlety na akce okolních jednot, vánoční nadílky, pravidelně se jednota účastnila oslav státního svátku i církevních slavností. V roce 1937 při průjezdu prezidenta Beneše Náklem došlo k průlomovému okamžiku. Orel se Sokolem se poprvé v historii společné existence sešli na společné akci a to na prezidentově uvítání.

V dnech 25. – 30. června 1938 se zúčastnil Mezinárodního tábora katolické mládeže v Lublani br. Stanislav Pospíšil.

Po nástupu německých okupantů činnost Orla ustávala, až byla opatřením tzv. říšského protektora ze dne 23. 9. 1942 a následně výnosem zemského úřadu ze dne 8. 1. 1943 zastavena úplně.

2. obnova Orla – období 1945 – 1948

Ihned po osvobození 12. srpna 1945 oznámila Jednota Orla Náklo obnovení své činnosti. Byla to doba velkého nadšení a očekávání. Činnost se rychle obnovila. Ještě téhož roku nastudovali orelští ochotníci a předvedli Jiráskovu „Lucernu“. Bylo uspořádáno velké veřejné vystoupení, na kterém cvičili žáci, dorostenci i dospělí. Muži mimo tzv. „prostných“ cvičení předvedli i náročnou gymnastickou sestavu na bradlech a za pomoci dvojitého žebříku. Tuto náročnou sestavu nacvičil Zdeněk Utíkal. Dospělí tato cvičení předvedli i na veřejných vystoupeních v Křelově, Senici na Hané, Loučce a Určicích.

V r. 1947 uvedli orelští ochotníci velmi úspěšnou hru „Pod Svatým Kopečkem“, které se zúčastnil i sám autor Adolf Branald.

V duchu jednotné tělovýchovné organizace a nově vzniklého Československého tělovýchovného svazu docházelo ke sbližování a společné činnosti Orla a Sokola. Tato skutečnost nebyla všemi členy z obou stran, zvláště staršími, kladně vnímána. Projevilo se to na společné valné hromadě Sokola i Orla v r. 1947. I přesto byla nastudována společná divadelní představení a probíhala společná cvičení.

Nový poválečný rozvoj Orla byl ukončen po Únoru 1948. Jednota Československého Orla Náklo obdržela oznámení okresního národního výboru v Litovli ze dne 3. května 1948 o definitivním výmazu ze spolkového katastru. Po té obdržel br. Stanislav Pospíšil, starosta jednoty, písemné nařízení předsedy Místního akčního výboru k předání budovy, cvičebního nářadí a ukončení veškeré činnosti Orla.

V srpnu 1948 se uskutečnila na Svatém Hostýně celostátní orelská pouť, které se zúčastnilo na 30 000 členů Orla. Tato masová akce nezůstala dlouho bez odezvy ze strany tehdejší vládnoucí moci. Došlo k zatýkání nejprve členů ústředního vedení, po té vedení jednotlivých žup. K zatčení stačilo pouze uvést při výslechu státní bezpečností jméno některého z účastníků pouti. Tak byl 2. ledna 1949 zatčen i člen nákelské jednoty br. Jan Dostál. Jeho účast na Svatém Hostýně byla klasifikována jako zločin velezrady a tak byl s mnohými dalšími orelskými činiteli odsouzen Nejvyšším soudem v Praze dne 18. 12. 1950 na 18 měsíců nepodmíněně a pokutě 10000,- Kč.

Budova se zahradou a záhumenkou po té přešla rozhodnutím KNV ze dne 22. 4. 1950 č.j. 36/50 a 439/N – Kr. a § 9 zák. č. 187/49 Sb. do vlastnictví Československé obce sokolské v Praze, ta ji 13. 10. 1952 převedla na Sokol v Nákle a ten majetek převedl darovací smlouvou ze dne 28. 1. 1954 na Československý stát – Místní národní výbor v Nákle. Ten zde zřídil kanceláře a zdravotní středisko.

3. obnova Orla, 1990 – současnost

V roce 1990 po manifestačním sjezdu Orla, který se konal 30. června, byla v Nákle obnovena Jednota Československého Orla. Jejími ustavujícími členy byli někdejší členové nákelské jednoty František Pospíšil z Mezic, Stanislav Pospíšil z Nákla, Jan Pospíšil z Nákla, Zdeněk Utíkal z Nákla, Žofie Utíkalová z Nákla, Václav Utíkal, Květoslav Haderka z Nákla, Marie Gajová z Nákla, Josef Gaja z Nákla, Stanislav Dosoudil z Nákla, Bohuslav Nečesaný z Nákla, Ludmila Večeřová z Nákla, František Kopřiva z Mezic, Josef Zapletal z Nákla. Ti zvolili ze svého středu výbor ve složení: František Pospíšil, Mezice 91 – starosta, Josef Zapletal, Náklo 129 – jednatel, Květoslav Haderka, Náklo 337, Bohuslav Nečesaný, Náklo 23, Stanislav Pospíšil, Náklo 101, Stanislav Dosoudil, Náklo 9.

Po té zástupci jednoty požádali na základě zákona č. 173/1990 Sb. o navrácení budovy zpět do vlastnictví jednoty Orla. 11. 12. 1991 podepsali za Jednotu Československého Orla František Pospíšil a Josef Zapletal se zástupci obce Náklo Janem Gajou – starostou – a Miroslavem Matějem – místostarostou – „Dohodu o navrácení majetkových práv“. Provoz budovy a vztahy s uživateli dále zajišťovala obec na základě „Dohody o správcovství“. Ostatní činnost jednoty se v tomto počátečním období omezila na konání besed, schůzí a odběru časopisu Orel.

V roce 1993 vzniklo v Nákle společenství křesťanské mládeže pod vedením Jana Gaji a Petra Utíkala. Zpočátku působilo zejména na faře a v roce 1996 našlo zázemí pro svoji činnost právě pod Jednotou Orel. Její činnost byla zaměřena na pravidelné schůzky s hrami a zpěvem, výlety, besídky, hraní jednoduchých divadel, víkendové pobyty a letní tábory. Postupem času se od této skupiny oddělil pěvecký sbor mládeže – schola. Činnost mládeže dále narůstala a strukturovala se.

Obec v tomtéž roce ukončila dohodu o správcovství a Jednota Orel spravovala budovu ve vlastní režii. V prostorách přízemí dvorního traktu, které obec uvolnila odstěhováním družiny, zřídila klubovnu. Toto období nebylo pro jednotu jednoduché, vedle spousty provozních problémů s budovou se pozvolna rozvíjela činnost sportovní a kulturní. V klubovně byla jedna z místností vyčleněna pro stolní tenis a další pro jednoduchou posilovnu. Členská základna čítala 30 převážně starších členů, což byl zlomek z dob meziválečných a poválečných.

Po povodni 1997 našla v klubovně na jeden rok azyl rodina Labonkova z Nákla.

V roce 1999 se odstěhoval obecní úřad a zubní ambulance. V uvolněných prostorách byly vybudovány tři byty. V tomto roce byl objekt plynofikován. V následujícím roce vznikl horolezecký oddíl pod vedením Vítězslava Špundy a Josefa Hekely. V roce 2001 byla vybudována v ping-pongové místnosti pro potřeby oddílu malá horolezecká stěna. Zároveň byl objekt odkanalizován novou přípojkou tlakové kanalizace. Bez dotace 200 000,  Kč z orelského ústředí v Brně by se to samozřejmě nepodařilo. V roce 2004 byla provedena generální rekonstrukce střechy na celé budově orlovny. I na tuto akci byla získána dotace z ústředí ve výši 500 000,- Kč. V následujícím roce vybudovali orlové venkovní prolézačku pro děti. V roce 2008 byla z prostor přilehlého skladu vybudována víceúčelová místnost umožňující opět hrát stolní tenis a rozšířeno sociální zázemí klubovny o nová WC a kuchyňku. Dále byla zateplena část fasády ze severní strany, vyměněna okna v klubovně, dvou bytech a v jedné z ordinací. Celkový náklad byl 1,2 mil Kč, rovněž z dotace ústředí.

V současnosti v jednotě působí oddíl florbalu starších žáků a dorostenců pod vedením Radka Stejskala a horolezecký oddíl pod vedením Vítězslava Špundy. Členové jednoty jsou aktivně zapojeni do každoročního pořádání letních táborů v Protivanově. Prostory klubovny slouží nejen k činnosti Orla, ale pravidelně zde zkouší místní dechovka Nákelanka. Pravidelně každý týden se tu schází společenství malých dětí s maminkami, společenství starší mládeže a také schola. K různým akcím klubovnu využívá i farnost Náklo. Tradiční akcí se stala oslava Dne matek vždy v druhou neděli v květnu, která probíhá v prostorách orelské zahrady.

Od r. 2000 řídí jednotu výbor ve složení: Ing. Karel Turek – starosta, Mgr. Radek Stejskal – místostarosta, Jan Gaja – hospodář, Ing. Vítězslav Špunda – člen, Ing. Petr Ženožička – člen.

Revizní komise pracuje ve složení: Květoslav Haderka a Blanka Gajová.

Ke dni 31. 12. 2008 měla Jednota Orel Náklo – Mezice 41 členů.